Můj nový ráj

7. února 2011 v 20:20 | AnDie Shadows |  Ze života s koňmi
Dlouho jsem hledala stáj, kam bych mohla začít chodit. Dlouho jsem ji nenacházela, ale pak jsem se dostala na to nejdokonalejší místo...

Když jsem vystoupila z autobusu, čekala na mě sympatická holčina, které patří čtyřletý kříženec welshe a sportovního ponyho - Belt.
První, co jsem uviděla, byla obrovská pastvina a malé stádečko koní, mezi kterými byli nepochybně nějací haflingové, welshové a snad i huculové. Dokonce nás překvapil jeden tinker :)...
Mezi nimi byl i Belt. Odvedly jsme ho do menší ohrady s uvazištěm, přístřeškem a maringotkou, která slouží jako sedlovna.
(vlevo - Belt)

Tam jsem ho vyčistila, i když to skoro nebylo třeba, osedlala a šlo se.
Prošly jsme rozbahněnou pastvinou do obdélníkové jízdárny, já nasedla, a začaly jsme. Jana mi vysvětlila, na co je Beltík zvyklý a pak mi dávala primitivní povely jako: na K zastav, změň směr, udělej malý kruh apod...
Nakonec jsem klusala, chodila přes kavalety a cválala a Janča byla moc spokojená a mile překvapená, stejně jako já :). Chválila mě a říkala, že nezažila, aby pod někým cizím chodil tak pěkně :). Nakonec si při pokusu nacválat Belt několikrát vyhodil, což mě nevyvedlo z míry, až jsem sama byla překvapená :D... Štěstí mě asi tak zaslepilo, že už nezbylo místo na žádné jiné emoce...:D

Nemůžu se dočkat, až tam zas pojedu... všechno tak krásně vyšlo, ještě líp, než jsem čekala :). Je to asi na mě trochu moc sentimentální, ale když jsem tam tak stála, cítila jsem takoéto štěstí, kdy neskáčete radostí a nekřičíte, ale jen stojíte, díváte se, usmíváte a jen v očích máte tolik štěstí, že zanedlouho přeteče.

Nelíbí se mi, co jsem napsala v posledním odstavci, jenže jinak to vyjádřit asi nejde ... A to je to jen slabý odvar z toho, co budu psát, jestli někdy budu mít zase vlastního koně...:D

( rančerské kozy )
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama