Září 2011

Nejlepší kámoš

23. září 2011 v 15:59 | Andie Shadows |  Ze života s koňmi
Ahoj!
Včera jsem byla u koní. Po tááák dlouhé době! Bohužel tam ale nikdo jiný už nebyl, takže jsem se rozhodla jet ven sama a aby to nebyla nuda, tak bez sedla.

Došla jsem pro Belta, který určitě neměl takovou radost, že mě vidí, jako já, že vidím jeho a dala jsem mu zbytek jablka, které jsem mu přinesla (půlku jsem snědla po cestě já a druhou Jeff, zbylo jen co jsem mu vydolovala z pusy :D). No a pak už jsem mu zase seděla na hřbetě a cválali jsme nahoru. Jeff a Max se k nám přidali a já byla zase strašně šťastná...

Nahoře jsme chvíli dělali kraviny, já fotila a povídala si s Beltem a on koukal a slintal :D. Oblemstal mi obličej, takže mě to pak pekelně svědilo...:D
No a nakonec jsme jeli ven. Čekala jsem, že to bude strašný a taky bylo :D. Už se stmívalo a Belt se tak loudal! Nechtělo se mu samotnýmu od všech pryč, ale šel. Jen prostě bylo hrozně cítit, jak je mu to proti srsti. No, bylo to strašný crcmání a do toho vítr, zatažená obloha a šero...docela mě to děsilo. Přešli jsme louky a vešli jsme do lesa. Bylo to krásný a trochu děsivý. Všude bylo úplný ticho a ten les v tu chvíli působil strašně...ehm...majestátně! Byly slyšet jen Beltovo kroky a sem tam nějaké to zašramocení...

No a konečně jsme měli cestu skoro za sebou. Nohy mě sice nebolely, ale jít krokem nebo klusem bez sedla je strašné únavné a nepohodlné, vlastně ani ten Beltovo cval není bez sedla zrovna jednoduchý :D. Ale to už jsme byli na lesní cestě směrem k domovu, na kterou jsem se těšila nejvíc.

Tak jsme nacválali a poslední dva kopečky jsme přeběhli ani nevím jak. Předklonila jsem se dopředu a bylo mi fuk, jestli sedím absolutně špatně, páč jsem měla pocit, že nedržet se Belovo hřívy, uletěla bych :D. Strašně to v tom jeho cvalu i trysku nadhazuje, ale byla to paráda...:)

Ještě žiju

16. září 2011 v 21:33 | Andie Shadows |  Novinky
Páni, dneska jsem prošvihla příležitost dostat se do Malont. Nebudu to tu rozebírat, jen to prostě bylo moc narychlo...

Ale kašlu na to. Ve škole to je zatím dobrý. No...když pominut písemku z matiky, kterou jsem odevzdala téměř nedotčenou :D...a zkoušení z biologie, ze kterého jsem dostala 4 :D...pche, moje první známka je 4! No dobře, je to 3-, ale 4 se to hodně blíží. Ale byla to prostě smůla a tréma. Já se vážně chtěla učit a trochu jsem se i učila...jenže...:DD

Takže jinak mám depresi z víkendu! :D Neuvěřitelné, že? Jsem sice ráda, že se vyspím, ale děsí mě ta představa, že vstanu...a co udělám? Asi se nasnídám, obleču...dřepnu k PC asi tak na 10 minut a pak mě to přestane bavit (wow!). Takže popřemýšlím, pak se namaluju, učešu... A půjdu si číst...kouknu na TV. Nic nedávaj. Tak se připravím do školy. Kouknu na FB. Nic. Nuda. Udělám si něco s vlasama. Pošteluju piercing. Nudim se, nudim se, nudim se!!

A pak zjistím, že je teprve 11 a já už nevím coby a rozbrečím se! :D

Ne, prostě už se nevydržím válet u pc celý dny! Dělala jsem to celý prázdniny, ale to jsem měla aspoň blog :D...teď je z blogu jakejsi kecací koutek. Vidíte, už se ani nesnažím psát spisovně, páč jeden mizernej článek pak smažu nebo přepíšu snadno :D. Pak, tím myslím jednou, jestli se zas vrátím s náladou udělat z mýho blogu...řekněme něco pěknýho a uspořádanýho...:D

Kecy. Asi stejně nerozumíte, je to tak...chaoticky napsaný. Never mind, jestli nerozumíte, čtěte znova :D...

Ale konec keců už!! Panebože mám radost :D a neřeknu vám z čeho, páč tole je blog o koních! Tahle věc s koňma nemá co dělat :D...

Halloween

14. září 2011 v 18:23 | Andie Shadows |  Novinky
Ahoj děťátka!
Dneska jsem přišla ze školy, otevřela dveře, ze kterých vyběhl náš štěkající pes a vzápětí jsem uslyšela syčení. Za dveřmi jsem uviděla nohy černé kočky. Nic neobvyklého, takových se tu toulá...dveře jsem zavřela, abych se na kočku podívala, a zjistila jsem, že je to ještě kotě. Zavolala jsem ho k sobě, ale utekl. Působil strašně plaše a strašně hladově. A tak jsem nabrala do ruky granule a tentokrát ke mně přiběhl bez přemlouvání. Granule mu sice nechutnaly, ale už jsem ho aspoň mohla pohladit. Ze začátku ucuknul, ale potom jsem ho i vzala do náručí a odnesla domů, kde jsem ho pořádně nakrmila. Pobíhající králík, pes a náš kocour se mu sice dvakrát nezamlouvali, ale snad si zvyknou, protože Halloweena jen tak nedáme. Tedy pokud nenajdeme i jeho majitele (a já doufám, že ne, protože už teď je to miláček, co za mnou cupitá, kam se hnu a teď mi zrovna chrní před monitorem ^^)

Další nový vzhled

11. září 2011 v 16:21 | Andie Shadows |  Novinky
Že jdu z černovlásky opět na hnědo jsem už říkala. Celé prázdniny jsem jen odbarvovala a teď konečně mají všechny moje vlasy stejnou barvu. Dokonce jsem se nechala i ostříhat. Jo, chtěla jsem dlouhý vlasy a hlavně jsem je chtěla mít všechny stejně dlouhý, jenže jsem zjistila, že pokud mají vypadat upraveně a hezky, není jiná možnost než se nechat ostříhat. A tak jsem šla k holičce, která mi to sestříhala a udělala mi zase patku.

Takže hnědý sestříhaný vlasy s patkou - a jsme zase zpátky...

Navíc jsem opět našla dávno zapomenuté zalíbení v propichování :D...jenže jsem zase pokročila. Prostě jsem neměla chuť na ucho a píchla jsem si ret. Mám vertical uprostřed spodního rtu a jsem nadmíru spokojená! Víte, jeden kroužek byl pěkný, ale nebylo to ono. Snake bites byly taky skvělé, ale takové moc nápadné (přeplácanost - to je to pravé slovo).

A v úterý jdu na koně, pokud mi do toho něco nevleze. Teď mám pořád nějaké plány se segrou nebo sháním po městě věci do školy a na koně nějak nezbývá čas. Nějak neumím skloubit koně a život dohromady.

A abych to nějak uzavřela, přidám svojí fotku. Nevím, kdy mi přestalo jít focení sebe samotné, ale je to už dlouho, co jsem udělala fotku, která se mi líbila tolik, že jsem si ji musela dát úplně všude jako profilovou :D.
Vypadám tu divně, páč jsem zkoušela ofinu :D...
Ale hlavně abyste viděli, jak teď vypadám :D.

Znovu v ZOO

11. září 2011 v 15:15 | Andie Shadows |  Novinky
(Ten slon mě právě unáší, kdybyste nevěděli :D)

Ahojky, po delší době se zase ozývám. Jen mě napadlo dát sem některé fotky z Ústecké ZOO, kde jsme včera byli. Probíhalo to tak nějak normálně, strávili jsme tam 3 a půl hodiny a jelikož je to tam strašně kopcovatý a my jsme šli zezhora dolů a znovu nahoru a ještě k tomu vedro a já měla tričko a dříny...asi si to dokážete představit...


Strašně jsem mu ten bazének záviděla :D...



Tak zase příště...:D

Zprávičky ze života

5. září 2011 v 21:42 | Andie Shadows |  Novinky
Ahoj. Rozhodla jsem se Vás přecejen trochu informovat, páč tenhle blog nekončí, i když to tam může vypadat! To si piště, že nekončí! Hairball je legendární! :D Nesmí skončit. Jen si odpočine. Já si odpočinu. Vlastně...všichni si dáme trochu oddych :).

Abyste byli v obraze, zrovna jsem nastoupika do prváku na SOŠ Veřejnosprávní a musím říct, že všechno je lepší, než jsem si představovala. Samozřejmě, je to prostě učení a to je pro mě vždycky únavné, ale zatím všichni učitelé vypadají v pohodě, rozvrh je v pohodě a i spolužačky (ano, nemáme ve třídě jediného chlapce :D). Dobře, první zdání klame, ale budu doufat...

Na koních jsem nebyla...tak dlouho. Pořád jsem se tam ještě nedostala. Mám teď takové období...nevím. Já se v sobě už nevyznám...jednou všechno přizpůsobuju koním, pak mě to zas přejde a začnu trávit dny úplně jinak...vlastně chápu, co se děje, jen nechápu, proč?? Každopádně za to může zábava v Malontech a modrooký pan K., co se odmítá vystěhovat z mé hlavy, i když se ho snažím vykopnout od té doby, co jsem se s ním rozloučila.

Ale blábolím. Jak se máte?? U mě to není nejlepší, ale snad se to brzy změní. Zítra jdu ke kadeřniciiii :D! Mám těch vlasů prostě moc, takže sestříhat a znovu patku...no prostě...se to zase vrací. Uhhh, všechno je to tak pitomý. Když jsem u koní, nosím culík a vydavám náušnice a piercy, ale jakmile se od nich na chvíli vzdálím (a někoho potkám), zas to jde všecko zpátky! Já jsem vážně strašná!

Nevím, jestli mě chápete a jestli tohle vůbec čtete. No co, je mi to fuk.

A víte, co je nejhorší??

Stejská se mi po černých vlasech.