Novinky

Kolik je to let?

4. ledna 2013 v 16:17
Panebože, ta nostalgie! Jak dlouho to je, co jsem naposledy zavítala na blog? Bože, a pořád se tu cítím jako doma! Vím, co psát, mám tolik myšlenek a úsměv na rtech. A přitom si pořád říkám: nepřeháněj to, lidi dlouhý články nudí.

Tolik bych vám toho ráda řekla, jenže... komu vlastně. Už zase jsem na dně a musím se pracně hrabat někam výš, někam, kde není MRTVO. Chtěla bych tady zase začít, jenže to se mi nikdy nepovede. Co bych asi tak přidávala. Moje žvásty? Jak dlouho by to někoho asi mohlo bavit? Né, dobrej blog můžu udělat jen pokud bych měla koně... a já? Né. Ačkoli jsem už byla pořádně blízko, můj sen naprosto ztroskotal. Přestěhovali jsme se do domu, kde bych mohla mít klidně dva vlastní koně. Mohla bych tu mít i svůj nádhernej pokoj. Mohla bych tu být tak šťastná, ale nejsem. A proč? Protože tohle všechno je v rukou příšernýho chlapa. A tak jsem zase zpátky na dně. Chvíli jsem se vznášela v oblacích, když jsem si našla přítele, byli jsme čerstvě přestěhovaní a já ještě věřila tomu, že si pořídíme koně. Teď je to jinak. Přítel se se mnou rozešel, byli jsme spolu něco přes půl roku. Tady bydlíme taky těch 6 měsíců a absolutně to neklape. Barák je už dlouho rozestavěnej a ještě asi dlouho bude. Všechno je "provizorní".

Zkrátka je to katastrofa :). Bude těžký dát zase do kupy můj život... ale víte, co bude mnohem složitější? Dát do kupy novej design na můj blog! :D

Tak čáu lidi! :)

Je to jako věčnost...

9. února 2012 v 20:53 | Andie Shadows
...co jsem se ozvala naposledy. Ale nejen tomuhle. Jako dávná minulost mi připadá i život s Beltem. Nevím, jestli to víte, jestli jsem to sem psala nebo ne, prostě už na koně nechodím. Vypařila jsem se odtud jako pára nad hrncem, ale po Beltovi se mi hrozně stýská. Dneska jsem si tam byla pro věci a tak jsem ho zašla navštívit. Připadal mi...laxní, i když to byl vždycky, ale dneska, nevím, ani nechtěl dělat všechny ty jeho blbosti. Ale byla jsem ráda, že jsem ho viděla, i když jsem odcházela se senem za krkem a na hlavě, o rukou a bundě ani nemluvím a příšerně zmrzlá a zasněžená.

Tak abych vám řekla, jak teď žiju...no, popravdě, život s koňmi je daleko bezproblémovější. Když chcete žít jinak a musíte žít ve městě, asi děláte tohle: škola, nákupy, ven s kamarády no a samozřejmě "láska", kluci. Takže tohle je teď můj život, jak já tu představu nenáviděla...

Takže teď vcelku žiju školou, učením a taky se dostávám k věcem...no, řekněme k věcem, které na tenhle blog, vlastně na žádný blog nepatří. Nechce se mi tady řešit kluky, víte, vůbec se mi nelíbí, že je můj blog přístupný vlastně úplně každému a najít ho není tak nesnadné, takže přemýšlím, že bych ho zrušila. Jediné, co mi brání, jsou vzpomínky. Mám to tady jako deníček...
Ráda se ohlížím zpátky a tak je mi teď hrozně líto, že jsem předchozí blogy zrušila. Psala jsem tam o zážitcích, které si teď třeba už ani nepamatuju...ale co. Co bylo, bylo, už to není - tímhle se teď oháním docela často.

A jinak vlastně, začala jsem se učit hrát na klavír, doma mám klávesy, takže jedo životní přání můžu odškrtnout. Ale ještě mi jich "pár" zbývá, takže se do konce života nudit nebudu...

Prosinec?!

5. prosince 2011 v 21:26 | Andie Shadows
To snad ani není možný, letí to jako blázen. V pátek jsem oslavila narozeniny a od té doby je mi zle. Hrozně jsem nastydla, takže teď ani nechodím do školy. Tedy pondělí a úterý, ve středu už chci jít.

Nemám opět co psát...Ghuuuaah! Tohle se mi nestává :D...došla mi slova. Myslím jen na to avokádo, co na mě čeká v kuchyni...ale to až zítra k snídani! :D

Tak se mějte ;). Zítra nafotím něco z fima a hodím to sem. Mějte se!

Fimo

24. listopadu 2011 v 21:36 | Andie Shadows
Čauky smraďoši :D,
víte, nemám teď na blog co přidávat. Vlastně bych vám ráda ukázala, co tvoříme z fima. Blog fimoriginal totiž nakonec necháme být a založíme radši skupinu na FB, což bude podle mě přehlednější. Pustila jsem se do maličkých dortíků a donutků a dělám náušnice namísto roztahováků. Takže ty nejhezčí nějak pohromadě hezky (pokud možno :D) nafotím a hodím je sem, do rubiky Moje tvorba a založím na to asi novou rubriku - Fimo, protože to přece taky patří do mojí tvorby, stejně tak jako kreslení.

Pokud byste chtěli, dám sem i odkaz na tu naší skupinu, ale zatím jsem nepřišla domů za světla, takže nebylo vhodné světlo na focení.

A ještě jedna novinka - asi tak do Vánoc budu na koně ještě chodit, potom už né. Zrovna jsem vymazala odstavec trochu ospravedlňování, vysvětlování, stěžování...není důvod to sem psát. Stejně by to znělo uboze a asi byste mě nechápali :D. Koně mě bavit nepřestali, ale zkuste se vžít do mé kůže, představte si, že jste měli tři koně na zahradě hned u baráku, mohli jste na ně koukat z okna a házet jim jablka z balkonu a teď můžete jít kilák do kopce za koněm, na kterém si zajezdíte a jedete zas domů...pro mě je to prostě občas trochu o ničem. Ach, bylo by to na dlouho, jen mě nelitujte, protože mě to líto není :). Jsem naivní a pořád doufám, ano, musím to přiznat...ale tak mě v tom nechte...třeba jednou...možná že...

Nový vzhled

16. listopadu 2011 v 20:15 | Andie Shadows
Tak nový design je tu už několik dní, ale teprve dneska se dostal do konečné fáze, kdy už zbývá jen ho zařadit do archu :D. Musím říct, že čekat se vyplatilo. Samochvála sice smrdí, ale jsou designy, ze kterých mám upřímnou radost (jako ten růžovo-modrý, ten mě něčím prostě dostal :D) a jsou designy, které vnímám jen jako přechodné a od chvíle, kdy je nastavím je přemýšlím, jak bude vypadat nový design :D. Myslím, že tenhle lay ke mě a mému blogu úžasně sedí! Jurdu a mě jste určitě poznali a to očko patří Beltíkovi. Mohla bych tu napsat několikastránkovou úvahu na téma Můj nový design, ale zamyslete se sami, zda-li chcete.

Mimochodem, ač jste mě do role Lorraine povzbuzovali krásně, dneska přišla holčina, která tu roli dostala už dávno přede mnou, jen na sbor nechodila. Víte, stejně jsem se do toho moc nehrnula, ale pak, když zpívala Jsi můj pán, mi to bylo vcelku líto. Ale to je prostě člověčí povaha - jsme divní a chcem vždy to, co mít nemůžeme :D.

Nu a čekají nás prázdniny :). Zítra jedu nejspíš na koně a v pátek by mohlo přijít fimo. Chystám se ještě náležitě využít mou tvořivou náladu a udělat klikačku a možná i nový design na fimo blog a hlavně ho zaktualizovat, a pak tvořit, péct, nadávat, mlátit hlavou o stůl a tak dále...:D

Smog

14. listopadu 2011 v 19:54 | Andie Shadows
Za těch deset let prožitých v nádherné přírodě jižních Čech jsem sotva věděla, co to smog je, natož jak to vypadá, když je několika násobně překročen limit polétavého prachu ve vzduchu. Odjakživa jsem milovala mráčky mlhy, které se brzo ráno povalovaly na vlhkých travnatých polích...ale není mlha jako mlha. Ta v Ústí nepůsobí vůbec tím čistým a svěžím dojmem, jako ta v Malontech :D. Chachá. Tahle "mlha" štípe v krku. Téhle mlze se říká smog.

Je to odporný a jdou z toho na mě deprese. Říkám si: Jestli jsme na tom už teď takhle špatně, jak to tu bude vypadat za deset let? A pak se mi divte, že nechci mít děti. Kdo by chtěl přivést děti do takovéhleho světa?

Ale co, když si to tak vezmete, stejně nic netrvá věčně, za nějakých 50 let budu mrtvá a naše planeta by to taky nevydržela věčně, i kdyby se o ni všichni s láskou starali. I když by možná vydržela o mnoho déle...

Vlastně si ani nedokážu představit, že by lidi byli tak bezchybný, aby tu přírodu aspoň trošku nenarušili, ať už úmyslně nebo ne...takže třeba to tak mělo být a kdo ví, jaké záhady život, svět, vesmír skrývá?

Dobrá tedy, to jsem se trošičku vykecala, jdeme na můj život. Škola: skvělé, vcelku. Koně: též! Čekají mě tréninky s Petrem a rozhodla jsem se, že nebudu chodit tak často - 1-2x do týdne, protože se potřebuju učit a nechci všechen čas obětovat koním (tedy chci, ale pořád doufám, že nastane doba, kdy ho budu moci obětovat mým vlastním koním, já naivka :D), chodím plavat, pořád něco podnikám se segrou (když jsme u toho, brzo přijde fimo, takže zaktualizujeme fimoriginal.blog.cz) a třetí důležitá novinka se týká sboru!

Víte, že chodím zase zpívat? Je to tak. Nacvičujeme muzikál Drákula a učitelce schází někdo, kdo by hrál a zpíval Lorraine. A bez role zbývám já a ještě jedna holčina. No a co myslíte - paní profesorka mě přemlouvá, ať to zkusím, když já nevím! Já se asi stydím to hrát. Což o to - zpívat, jenže já nikdy nic takhle nehrála. Maximálně na školní besídce nějakou červenou karkulku :D. Bože, podpořte mě, přesvěčte, donuťte nebo odarďte! Cokoli! :D

Očekávané překvapení

31. října 2011 v 20:47 | Andie Shadows
Ooo pááni, to jsem vážně nečekala :D.

Dneska jsem se dozvěděla, že zítra mám trénink s Petrem :D...jako bych to neříkala...:D
Sice to bude asi dost natěsno se školou...ale vlastně ani nevím, proč jsem souhlasila, když se mi tak nechtělo...asi protože jsem věděla, že bych se k tomu jinak už nedokopala :D...

Dneska už nemám moc náladu na řečičky, v sobotu nejspíš pojedu trénovat do haly, vidíme. No a jinak jsem zase propadla fimu, ve škole začínám být známá jako "ta, co prodává roztahováky" :D. A pierc ej pryč, jako bych to neříkala...:D A to je zatím vše, pa pa!

PS: Možná se tu objeví článek s fotkama ze ZOO...chcete-li...? :)

Zkusíme to znovu

26. října 2011 v 19:36 | Andie Shadows
Ahoj...dneska mám strašně depresivní myšlenky, jsem navíc naštvaná a zklamaná...a je toho tolik, že mi to je vlastně úplně jedno. Brzo odsud vypadnu do světa stvořeného Stephenem Kingem a nechám realitu realitou...aspoň na chvíli.

Včera jsem zjistila, že Janča mi před pár dny psala docela dlouhej vzkaz. Jde zase do nemocnice s nohou. Ani nevíte, jak je mi jí líto...musí to být hrozný - bude mít zas berle.
Ale potřebuje, aby někdo aspoň 3x týdně pracoval s Beltem, a tak mi nabídla, aby to bylo jako dřív.

Nedávno se mi zdál strašnej sen...vím, že tam byla Jana a šlo o holky na koních, ale byly tam i holky ze třídy. A něco hořelo...a já do toho byla nějak zapletená. A taky tam někdo něco ukradl a všichni házeli vinu na mě! Jenže já věděla, že za to nemůžu...ale nikdo na mě nekřičel, jen mě pomlouvaly a nechtěly se mnou mít nic společnýho. A nakonec - Janča mě nechala dál jezdit Belta, ale s pohrdavým úsměvem na rtech...to byla poslední kapka, probudila jsem se úplně v šoku a se slzama v očích. Tohle je tak hnusný, dokážete si to představit??

Je to kravina, že to sem vůbec píšu. Ale některý sny mě strašně zasáhnou a hrozně ovlivní mojí náladu a rozhodnutí minimálně na jeden den. Včera jsem tedy Janče odpověděla, že od pondělí začnu zase chodit pravidelně. Prý na mě čeká nějaké překvapení, takže jsem zvědavá. Můj typ je, že jde o tréninky s Petrem, ale uvidíme.

Těším se na Belta, těším se, že zase budu něco dělat. Chtěla jsem teď začít se segrou chodit plavat a bruslit, jenže ona je vážně strašná! Pořád jen mluví o sportu, a když něco začnem, dělá to s nechutí a už po prvním plavání s tím chce skončit. Tak budu chodit plavat aspoň jednou týdně a zbytek budu jezdit.

Moc ráda bych se tady vypovídala, vy nejste žádní moji psychologové...a tak si půjdu popovídat s malým panem psychologem, který sídlí v mojí hlavě...

Zdravím pozůstalé

23. října 2011 v 15:01 | Andie Shadows
Čus čus, prťata!
Nebojte, nezapoměla jsem, že mám blog, ale moc času teď na internetu netrávím. Občas kouknu kam potřebuju a to je konec. Nemám zrovna moc času, protože se musím učit do školy, i když se mi nechce. A když ten čas mám, tak hraju pitomý střílečky...jsem hrozná...:D

Alé! Budou prázdniny, že?? A na víkend (možná) budu mít půjčenou zrcadlovku od tety, takže půjdu fotit (koně, co jinýho :D) no a to bude asi tak všechno. Smazala jsem můj životopis, protože jsem se rozhodla, že bych byla opravdu nerada, kdyby se někdo dozvěděl o tom, že mám blog! Jsou tu věci...je to tu takovej můj nejtajnější svět :D...asi mi rozumíte...

Už s musím loučit! Mějte se krásně ;)

BTW, ježííš, už mám zase nutkání vyndat si piercing! Co mám dělat?!! :D

Ještě žiju

16. září 2011 v 21:33 | Andie Shadows
Páni, dneska jsem prošvihla příležitost dostat se do Malont. Nebudu to tu rozebírat, jen to prostě bylo moc narychlo...

Ale kašlu na to. Ve škole to je zatím dobrý. No...když pominut písemku z matiky, kterou jsem odevzdala téměř nedotčenou :D...a zkoušení z biologie, ze kterého jsem dostala 4 :D...pche, moje první známka je 4! No dobře, je to 3-, ale 4 se to hodně blíží. Ale byla to prostě smůla a tréma. Já se vážně chtěla učit a trochu jsem se i učila...jenže...:DD

Takže jinak mám depresi z víkendu! :D Neuvěřitelné, že? Jsem sice ráda, že se vyspím, ale děsí mě ta představa, že vstanu...a co udělám? Asi se nasnídám, obleču...dřepnu k PC asi tak na 10 minut a pak mě to přestane bavit (wow!). Takže popřemýšlím, pak se namaluju, učešu... A půjdu si číst...kouknu na TV. Nic nedávaj. Tak se připravím do školy. Kouknu na FB. Nic. Nuda. Udělám si něco s vlasama. Pošteluju piercing. Nudim se, nudim se, nudim se!!

A pak zjistím, že je teprve 11 a já už nevím coby a rozbrečím se! :D

Ne, prostě už se nevydržím válet u pc celý dny! Dělala jsem to celý prázdniny, ale to jsem měla aspoň blog :D...teď je z blogu jakejsi kecací koutek. Vidíte, už se ani nesnažím psát spisovně, páč jeden mizernej článek pak smažu nebo přepíšu snadno :D. Pak, tím myslím jednou, jestli se zas vrátím s náladou udělat z mýho blogu...řekněme něco pěknýho a uspořádanýho...:D

Kecy. Asi stejně nerozumíte, je to tak...chaoticky napsaný. Never mind, jestli nerozumíte, čtěte znova :D...

Ale konec keců už!! Panebože mám radost :D a neřeknu vám z čeho, páč tole je blog o koních! Tahle věc s koňma nemá co dělat :D...

Halloween

14. září 2011 v 18:23 | Andie Shadows
Ahoj děťátka!
Dneska jsem přišla ze školy, otevřela dveře, ze kterých vyběhl náš štěkající pes a vzápětí jsem uslyšela syčení. Za dveřmi jsem uviděla nohy černé kočky. Nic neobvyklého, takových se tu toulá...dveře jsem zavřela, abych se na kočku podívala, a zjistila jsem, že je to ještě kotě. Zavolala jsem ho k sobě, ale utekl. Působil strašně plaše a strašně hladově. A tak jsem nabrala do ruky granule a tentokrát ke mně přiběhl bez přemlouvání. Granule mu sice nechutnaly, ale už jsem ho aspoň mohla pohladit. Ze začátku ucuknul, ale potom jsem ho i vzala do náručí a odnesla domů, kde jsem ho pořádně nakrmila. Pobíhající králík, pes a náš kocour se mu sice dvakrát nezamlouvali, ale snad si zvyknou, protože Halloweena jen tak nedáme. Tedy pokud nenajdeme i jeho majitele (a já doufám, že ne, protože už teď je to miláček, co za mnou cupitá, kam se hnu a teď mi zrovna chrní před monitorem ^^)

Další nový vzhled

11. září 2011 v 16:21 | Andie Shadows
Že jdu z černovlásky opět na hnědo jsem už říkala. Celé prázdniny jsem jen odbarvovala a teď konečně mají všechny moje vlasy stejnou barvu. Dokonce jsem se nechala i ostříhat. Jo, chtěla jsem dlouhý vlasy a hlavně jsem je chtěla mít všechny stejně dlouhý, jenže jsem zjistila, že pokud mají vypadat upraveně a hezky, není jiná možnost než se nechat ostříhat. A tak jsem šla k holičce, která mi to sestříhala a udělala mi zase patku.

Takže hnědý sestříhaný vlasy s patkou - a jsme zase zpátky...

Navíc jsem opět našla dávno zapomenuté zalíbení v propichování :D...jenže jsem zase pokročila. Prostě jsem neměla chuť na ucho a píchla jsem si ret. Mám vertical uprostřed spodního rtu a jsem nadmíru spokojená! Víte, jeden kroužek byl pěkný, ale nebylo to ono. Snake bites byly taky skvělé, ale takové moc nápadné (přeplácanost - to je to pravé slovo).

A v úterý jdu na koně, pokud mi do toho něco nevleze. Teď mám pořád nějaké plány se segrou nebo sháním po městě věci do školy a na koně nějak nezbývá čas. Nějak neumím skloubit koně a život dohromady.

A abych to nějak uzavřela, přidám svojí fotku. Nevím, kdy mi přestalo jít focení sebe samotné, ale je to už dlouho, co jsem udělala fotku, která se mi líbila tolik, že jsem si ji musela dát úplně všude jako profilovou :D.
Vypadám tu divně, páč jsem zkoušela ofinu :D...
Ale hlavně abyste viděli, jak teď vypadám :D.

Znovu v ZOO

11. září 2011 v 15:15 | Andie Shadows
(Ten slon mě právě unáší, kdybyste nevěděli :D)

Ahojky, po delší době se zase ozývám. Jen mě napadlo dát sem některé fotky z Ústecké ZOO, kde jsme včera byli. Probíhalo to tak nějak normálně, strávili jsme tam 3 a půl hodiny a jelikož je to tam strašně kopcovatý a my jsme šli zezhora dolů a znovu nahoru a ještě k tomu vedro a já měla tričko a dříny...asi si to dokážete představit...


Strašně jsem mu ten bazének záviděla :D...



Tak zase příště...:D

Zprávičky ze života

5. září 2011 v 21:42 | Andie Shadows
Ahoj. Rozhodla jsem se Vás přecejen trochu informovat, páč tenhle blog nekončí, i když to tam může vypadat! To si piště, že nekončí! Hairball je legendární! :D Nesmí skončit. Jen si odpočine. Já si odpočinu. Vlastně...všichni si dáme trochu oddych :).

Abyste byli v obraze, zrovna jsem nastoupika do prváku na SOŠ Veřejnosprávní a musím říct, že všechno je lepší, než jsem si představovala. Samozřejmě, je to prostě učení a to je pro mě vždycky únavné, ale zatím všichni učitelé vypadají v pohodě, rozvrh je v pohodě a i spolužačky (ano, nemáme ve třídě jediného chlapce :D). Dobře, první zdání klame, ale budu doufat...

Na koních jsem nebyla...tak dlouho. Pořád jsem se tam ještě nedostala. Mám teď takové období...nevím. Já se v sobě už nevyznám...jednou všechno přizpůsobuju koním, pak mě to zas přejde a začnu trávit dny úplně jinak...vlastně chápu, co se děje, jen nechápu, proč?? Každopádně za to může zábava v Malontech a modrooký pan K., co se odmítá vystěhovat z mé hlavy, i když se ho snažím vykopnout od té doby, co jsem se s ním rozloučila.

Ale blábolím. Jak se máte?? U mě to není nejlepší, ale snad se to brzy změní. Zítra jdu ke kadeřniciiii :D! Mám těch vlasů prostě moc, takže sestříhat a znovu patku...no prostě...se to zase vrací. Uhhh, všechno je to tak pitomý. Když jsem u koní, nosím culík a vydavám náušnice a piercy, ale jakmile se od nich na chvíli vzdálím (a někoho potkám), zas to jde všecko zpátky! Já jsem vážně strašná!

Nevím, jestli mě chápete a jestli tohle vůbec čtete. No co, je mi to fuk.

A víte, co je nejhorší??

Stejská se mi po černých vlasech.

Už chápu....

31. srpna 2011 v 18:39 | Andie Shadows
Zítra začíná škola...rozhodla jsem se, že blog...ehm...pozastavuju? Ne, to není to správné slovo. Prostě pokud budu mít co přidat, například deník od koní nebo nějaké info, přidám, ale jinak se nebudu s blogem tak zabývat jak tomu bylo do...no, asi do toho pátka, než jsem odjela do Malont a zjistila, co je to žít.

Myslela jsem, že opravdový život mám s koňmi, ale lidi kolem mě mi chyběli. Vážně jo. Možná mám jen pomotanou hlavu...a možná to bude tak lepší. Vždycky jsem se chtěla odpoutat od virtuálního světa. Párkrát se mi to podařilo a je to úleva :D...

Zatím se loučím...možná je to jen pro dnešek a zítra tu už zase bude článek o mém prvním dni ve škole :D...a možná to je i na pár týdnů, měsíců...nebo aspoň do té doby než zase budu mít legitku a půjdu na koně...

Tak...ahoj...
Andy

Návštěvnost 22.8. - 28.8.

30. srpna 2011 v 11:25 | Andie Shadows
Pomalu se nám to zvedá :D...

Pondělí: 43
Úterý: 34
Středa: 27
Čtvrtek: 57
Pátek: 38
Sobota: 28
Neděle: 34

Celkem: 261

Kdo nic nezkusí, nic nezažije

29. srpna 2011 v 13:29 | Andie Shadows
Ahoj děťátka, jsem zpátky. Vrátili jsme se včera někdy kolem půlnoci. V tomhle článku Vám tak zhruba řeknu, jak jsem se měla, když jsem zrovna nebyla u Juráška - tomu se budu věnovat v příštím článku.

Kdo nic nezkusí, nic nezažije - to je samozřejmě naprostá pravda, jenže já mám málokdy náladu něco zkoušet, proto asi taky nic nezažiju.
Přijeli jsme v pátek skoro o půlnoci a spát jsme šli asi v půl druhý. Ráno jsem vstávala v sedm a běžela jsem nakoupit a potom hned za Luckou.
Jeli jsme za Juráškem a když jsme se vrátili, akorát byl oběd. A po něm jsem hned běžela dolů do stáje s Terkou. Nezažila jsem, abych byla takhle ukecaná! Mluvily jsme celou cestu. O tom, jaké to bylo ve stáji Vám ale povím později.

A jedem...

26. srpna 2011 v 12:15 | Andie Shadows
Ahoj lidi,
tak je to konečně tady a my jedem do Malont. Víte, myslela jsem, že tam pak ještě zůstanu, ale díky jedné otravné ženské věci ... zůstat víceméně nemůžu a jedu domů už v neděli.
Omg, všechno mělo být super a teď umírám bolestí břicha, potím se...a čeká mě 4 hodinová cesta autem...

No, můžu jen doufat, že zítra aspoň nebude takový pařák.
V pondělí ahoj...

Jsem líná a pak toho lituju

24. srpna 2011 v 20:52 | Andie Shadows
Nebyla jsem na tréniku. A proč? Né, není v tom tak úplně lenost, spíš to horko! Včera se šlo plavit, ale dneska jsem si nedokázala představit, že bych se doplahočila spocená nahoru a šla se ještě potit na jízdárnu. A pak domů autobusem...a znova do kopce...nojo, jsem líná :D.

Ale tak co, ani jedna z těch holek, co měly dneska trénink nemá takovou cestu jako já. Jedna bydlí kousek od koní, druhá má skútr...jediná, která pořád jezdí autobusem je Andy. Navíc, teď bych nejspíš teprve jela autobusem zpátky. Prostě voprůůůz, chtěla bych mít taťku, který by mě vozil tam i zpátky! :D

Takže jsem odpoledne byla asi hoďku se segrou na koupáku a pak jsme koukaly na Sleepwalkers od Kinga.

Jinak jsem zavedla diskuse :D. Baví mě rozebírat různá témata, navíc, když si je můžu sama zvolit, chachachá :D! A taky mě baví číst Vaše názory a diskutovat, argumentovat a všechno co k tomu patří.

Takže se zapojte a někdy, možná zase 24. bude další :)...

Už jen 10 dní...

22. srpna 2011 v 11:52 | Andie Shadows
Ahoj.
Tak a je tu skoro konec. Jak se Vám chce do školy?? :D

Každopádně pro mě prázdniny ještě neskončily. V pátek odjíždím do MALONT!!!
Konečně jsem se dočkala! Sice se cítím blbě, že jsem nejdřív všem slibovala, že pojedu už třetí týden prázdnin, ale může mi to být jedno, protože hlavně pojedu za Juráškem!

Panebože, tolik se těším! Jen ať to vyjde :(. Jurášek prý pěkně zvlčil. Kouše, vyhazuje, nedá se na něm jezdit. Ale není divu, musí tolik trpět. Je tam totiž sám. Není nic horšího, než nechat koně samotného. Navíc - Jurášek přišel o dlouholetého kámoše ze dne na den.

Napadla mě úžasná věc. A to...koupit ho zpátky. Prodali jsme jim tenkrát levně maličkého asi 12 letého poníka bez původu a bez zlozvyků s letní vyrážkou. Teď je z něj 14 letý poník se zlozvyky a nejspíš nejezditelný.

Zbláznila bych se štěstím, jen je problém ustájení. Chtěla jsem, aby byl s koňmi aspoň poslední roky života... jenže nemůžem si dovolit platit ustájení. A tak by možná mohl být u mámina přítele, jenže tam by byl zas sám (leda žééé....:DD).
A taky jeho věk! Vždyť mu nemusí být 14, ale může mu být nějakých 16-17...! Nikdo nám jeho přesný věk nikdy neřekl. Takže nemoci, teď ta jeho vyrážka! A nakonec to skončí stejně jenom jedním - smrtí.

No, jsou to jen úvahy (vlastně to ani nemá co dělat v novinkách :D), ale bylo by hezké, mít ho zpátky...

Bylo by hezké, vytáhnou ho ze dna, protože on by zas vytáhl mě...

Jen v rychlosti...

19. srpna 2011 v 14:09 | Andie Shadows
Ahoj, bylo mi blbý nenapsat ani kratší zprávičku a jen tak si zase zmizet :D. Dneska večer bude totiž "párty u máni", v překladu sednem si k maringotce, objednáme pizzu a budem žrát, koukat na koně, žrát, mučit Janu, žrát, klábosit, žrát, hrát karty, žrát, spát a nakonec zase žrát :D.

Poslední autobus by mi jel ve 22:40, ale byla by kravina jet potom ještě domů, takže přespávám s holkama v maringotce :D. Nejdřív se mělo jít na bowling, ale už to tam měl někdo zarezervovaný.

No a k jaké příležitosti tohle všechno vůbec je?? Janča slaví 17. narozeniny :). Koupily jsme jí s holkama chrániče pro Belíska.

Zatím se mějte a zítra se snad ozvu a možná přihodím pár fotek ;). Pa!

No ták sóórry!

12. srpna 2011 v 21:14 | Andie Shadows
Moc článků nepřibývá, že...Nikdy bych se za to neomlouvala, kdybych místo blogu dělala něco "zdravého", jenže já u toho počítače dřepím stejně, akorát prostě nevím, co přidat!
Nový design je divný...nó, jo, líbí se mi, akorát...já nevím :D. Je takový moc rozházený, potřebuju dodělat menu, popisky, komentáře, ale nechce se mi. Zítra jedu na Tatran podívat se na...možná...novýho...koně...pro Kiki! Jupí! Jsem snad víc natěšená než ona! :D

Ale víc až zítra...Ještě se skočím podívat na pár blogů a honem za panem Stephenem Kingem, který na mě čeká v posteli :D.

Neuvěřitelné, ale je to tak!

7. srpna 2011 v 18:46 | Andie Shadows
Ahoj, jsem tu zas.
Tak jsem se do toho opravdu pustila a začala jsem zase psát. Nevěděla jsem, jak nazvat rubriku, protože povídky na části? Nevím, jestli by se tomu pak dalo vůbec říkat povídky, proto jsem to radši změnila na příběhy.

Už je uveřejněný úvod Tance s koňmi a já doufám, že se bude celá povídka líbit, i když o tom upřímně nešťastně pochybuju.

První díl už mám napsaný, tudíž stačí ho ještě přelétnout očima, opravit chyby a zveřejnit :).
Taky se teď pořád hrabu v grafice a ráda bych udělala něco hezkého, co můžou použít potom i ostatní.
Zkusím třeba oddělovače, ty jsou teď nějak populární :D.

Zatím se mějte...

Hrad Bezděz

7. srpna 2011 v 12:55 | Andie Shadows
Jak už jsem psala v předchozím článku, včera jsme byli na Bezdězu. Po cestě jsme potkali dva koníky - jeden vypadal na hucula a druhý byl hodně podobný. Strávila bych u nich celý den, ale bohužel, hrad čekal před námi :D.
Vyšlapali jsme kopec nahoru a sympatická slečna nás provedla i s výkladem.
A na tuhle věž jsme pak vylezli. Potkali jsme cedule, které upozorňovaly, že se nahoře rojí mravnci...
...a opravdu, nahoře byly závěje mrtvých mravenců a žraly je vosy :D. Všude po nás lítali, závěje se přesýpaly, co Vám budu povídat!
Ale výhled byl úchvatný, až na to, že nebylo vidět daleko...

A pak jsme šli na houby. Našli jsme jen půl tašky, ale na smaženici to stačilo...:)

"Tyhle prázdniny budou nejlepší!"

7. srpna 2011 v 11:35 | Andie Shadows
Kolik z Vás si tohle na konci června říkalo?? :D Já ne, ale myslela jsem si to. Asi to tak je každý rok. Chystala jsem toho tolik a zatím...nic.
Už je 7. srpna, proboha! :'( Já tak nechci do školy! Strašně se netěším, až zase budu půl dne sedět v lavici, vstávat brzo, učit se, psát úkoly...a prázdniny budou tak daleko! Já to nepřežiju...

Včera jsem měla mít můj první trénink s Petrem a vůbec první pořádný trénink za život, ale přijel mámin přítel a já trénink zrušila. On totiž jezdí na víkend, ale někdy má máma pracovní, takže nemůže, jindy zas musí pracovat on, nebo nevyjde počasí, ale jinak jezdíme na výlety a já ho chci co nejlíp poznat, proto jsem jela radši než na koně s nima.

Docela mě to mrzí, ale taky jsem z toho byla nervózní, protože jsem si nebyla ještě prací na jízdárně tak úplně jistá - všechno to ohýbání, balení, cval z kroku, s tím nemám zkušenosti.

Dneska chci jít na koně, ale zatím nám prší :(...
Ale pozitivní zpráva je, že mamka už začala něco dělat s tím výletem do Malont - tedy za Juráškem a do Malontské stáje! Bylo by to super, ale bojím se, že nic nevyjde tak, jak jsem si to plánovala...

Hřmí. Super...:( Ach, to je den. Navíc jsem včera nestihla ráno závody a neviděla Petru (od Tenny) a její nově pronajatou kobylu.
Chtěla jsem už skončit, pak jsem se zas rozepsala a pak jsem to smazala a končím doopravdy :D. Dala jsem si čokoládu, pomazlila potkanici a vypadá to, že místo koní budu zase čučet z postele na film! Jsem strašná!
 
 

Reklama